Odkaz v
textu: znak
1,2........odkaz na stránce pod čarou
znak i, ii, iii....odkaz za textem dokumentu
I. Úvodem
1) Postup je psán především pro osoby blízké a asistenty sociální služby, kteří mohou být poskytovateli péče pro
DN nad 18 let. Osoby blízké a asistenti sociální služby nepodléhají registraci
- § 83 Zákona. Postup může však posloužit i poskytovatelům sociálních služeb,
kteří podléhají registraci podle Zákona.
2) DN v řadě případů nedosahují příspěvek na péči v té výši, která jim náleží
podle Zákona a Vyhlášky. Hlavním důvodem bývají chyby v přípravě a samotném
šetření o příspěvek.
3) Při poskytování služby u DN
starších 18 let půjde vždy o každodenní dohled - § 8 odst. 2) Zákona[1]. DN v některých případech
považují slovo dohled za ponižující a odmítají spolupracovat. Jiný případ může
nastat, kdy cizí osoba vyvolává u DN silný pocit strachu a nechce k sobě nikoho
pustit. Zde pak je nutná pomoc psychoterapeuta. Jinak u schizofreniků nastává nebezpečí
sociálního vyloučení (§ 3 písm. f) Zákona) v případě, že osoba blízká nemá již schopnost
pomoc poskytovat. Při současném nedostatku pobytových sociálních služeb pro DN je pro
rodinné příslušníky stresující otázka: "Co bude, až my zde nebudeme?"
4) Když DN pro svou nemoc není
ochoten přijmout pomoc dohledu podle Zákona, je možno postupovat podle § 23 odst.(1) a (5)[2].
Podle tohoto ustanovení nemusí
být DN zbaven způsobilosti k právním úkonům, aby dostal opatrovníka pro řízení
o příspěvek.
5) Ošetřujícím lékařem, který vydává
potřebné posouzení o zvládání základních životních potřeb je ambulantní
psychiatr.
Pokud ambulantní psychiatr
nemá sestru pro péči v psychiatrii (to je v současnosti pravidlem), která pro
něho pracuje v rozsahu vyhlášky č.
55/2011 Sb.,[i] o činnostech
zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, pak je psychiatr
závislý na spolupráci osob z prostředí, kde DN žije.
Nutno
zdůraznit že u DN je jediným nástrojem stanovení Dg. a základních životních
potřeb pohovor a pozorování. Proto pouze ten, kdo trvale žije s DN, může
přispět k objektivnímu určení, jak DN zvládá základní životní potřeby.
6) Při
propouštění z psychiatrické léčebny nebo jiného psychiatrického lůžkového
zařízení má podle Zákona dostat příbuzný nebo ten, kdo služby bude poskytovat seznam
služeb, které propuštěný potřebuje. Tuto povinnost stanoví 47 odst.2 zák. č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách[ii] Je
nutné, aby příbuzní a všichni, kdo se o DN mají dále starat, vyžadovali splnění
této povinnosti!
II. Jak postupovat před podáním žádosti o
příspěvek na péči
1) Poskytovatel služby pro DN, který musí být uveden
na žádosti podle §24 písm. a) Zákona včetně rozsahu pomoci, kterou bude
poskytovat. Proto projde s DN všech
deset základních životních potřeb a v nich uvedených aktivit podle přílohy č.
1. Vyhlášky (část IV tohoto návodu).
2) Důležité: Při posuzování
jednotlivých základních životních potřeb - písm. a) až j) přílohy č. 1 Vyhlášky
a v nich uvedených aktivit nepřehlédnout
§ 2a Vyhlášky:
§ 2a
Pokud osoba není schopna z důvodu dlouhodobě
nepříznivého zdravotního stavu zvládat alespoň jednu z aktivit, která je
pro schopnost zvládat základní životní potřebu vymezena v příloze č. 1 k této
vyhlášce, není schopna základní životní
potřebu zvládat, a to bez ohledu na příčinu dlouhodobě nepříznivého
zdravotního stavu.
Příklad dvou základních životních
potřeb podle Vyhlášky:
a) Mobilita:
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se
považuje stav, kdy osoba je schopna
zvládat vstávání a usedání, stoj, zaujímat polohy, pohybovat se chůzí krok
za krokem, popřípadě i s přerušováním zastávkami, v dosahu alespoň 200 m, a to i po nerovném
povrchu, chůzi po schodech v rozsahu jednoho patra směrem nahoru i dolů,
používat dopravní prostředky včetně bariérových.
Schizofrenik, užívající vyšší dávky
psychofarmak nevstane, pokud jej k tomu nebude někdo denně nutit. To není
lenost, ale důsledek nemoci. Nezvládá pouze jednu aktivitu základní životní
potřeby - vstávání - a proto podle
výše cit. § 2 a)
Vyhlášky se bude posuzovat, že tuto základní životní potřebu - a) Mobilita
- nezvládá.
b) Orientace:
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav,
kdy osoba je schopna poznávat a rozeznávat zrakem a sluchem, mít přiměřené
duševní kompetence, orientovat se časem, místem a osobou, orientovat se
v obvyklém prostředí a situacích a přiměřeně v nich reagovat.
Schizofrenik, který vyjde ze svého
obydlí, potřebuje kontrolu, že došel, nebo dojel k cíli své cesty. Zmatečné
jednání může nastat z různých důvodů. Např. spatří osobu, ve které vidí svého
nepřítele. Shluk lidí v okolí je pro něho silně rušivý, změní cestu, až zcela
ztratí orientaci. Z těchto důvodů potřebuje dohled formou kontroly správné
cesty k cíli i zpět. Musí mít denní dohled jen na část základní životní potřeby
a proto podle § 2 a)
Vyhlášky se bude opět posuzovat, že nezvládá celou životní potřebu - b)
Orientace.
3) Žadatel, případně jeho zákonný zástupce předá vyplněnou
žádost i s přílohou na pracoviště krajské pobočky Úřadu práce. Nastane postup k přiznání
příspěvku podle § 25 Zákona.[iii]
Přijde sociální pracovník této pobočky, aby provedl sociální
šetření, při kterém se zjišťuje schopnost samostatného života osoby v
přirozeném sociálním prostředí žadatele.
Důležité!: U šetření
sociálního pracovníka musí být osoba žijící s DN, aby se vysvětlilo, kdo
udržuje bydlení DN. Sociální pracovník sepíše záznam o šetření. Požádáme, aby nám sociální pracovník předložil
záznam k přečtení před odesláním k dalšímu řízení! - § 25 odst. 1 Zákona. Zde
zpravidla nastává první krok v nedorozumění, které vede k odvolávání na přiznaný
nízký příspěvek na péči.
4) Rozhodující fáze úspěšnosti
celého řízení.
Po
provedeném šetření sociálním pracovníkem půjde neprodleně žadatel i s budoucím poskytovatelem
sociálních služeb k ambulantnímu psychiatrovi. Projdou s ním svá zjištění podle odst. 1) části II. tohoto návodu Požádají ambulantního psychiatra, aby k popisu
choroby postupně vypsal - podle
přílohy č. 1 Vyhlášky - jednotlivé základní životní potřeby a k nim uvedl
aktivity, které DN nezvládá a potřebuje k nim denní dohled. Tuto zprávu o zjištění životních potřeb předá ambulantní
psychiatr dalšímu ošetřujícímu lékaři, kterým je praktický lékař. Ten k tomu
přidá svůj popis a vše pošle posudkovému lékaři. Tam nastává konečné rozhodnutí
o výši určení závislosti na jiné osobě (§ 8 Zákona) a o výši příspěvku (§ 11
Zákona)[iv]
III. Závěr
1. Tento návod podává nejdůležitější
zásady jak získat příspěvek na péči pro DN.
Je bezpodmínečně nutné, aby poskytovateli sociálních služeb (osoba blízká a
asistent sociální služby), vlastnili úplné znění Zákona a Vyhlášky. (pozn.:
Doporučeno vyd. Sagit ÚZ č. 879)
2. Když DN zbavený způsobilosti k právním úkonům nedosáhne alespoň třetí
stupeň závislosti na péči jiné osoby, bylo učiněno v postupu něco chybně.
3. Nejdůležitějším místem v řízení o příspěvek na péči je ambulantní
psychiatr. Pokud ambulantní psychiatr nemá sestru pro péči v psychiatrii na práci v terénu a nebude spolupracovat
s osobami, které žijí 24 hodin s DN, je malá naděje, že dojde k přiznání
příspěvku ve spravedlivé výši.
4. Významné a mnohdy rozhodující v přiznání na péči je při propouštění DN z
PL a lůžkových zařízení podle § 27 odst. 5) a 6) zákona 48/1997 Sb., o veřejném
zdravotním pojištění.
Vymezení
schopností zvládat základní životní potřeby
a) Mobilita:
Za schopnost zvládat tuto základní životní
potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna zvládat vstávání a usedání,
stoj, zaujímat polohy, pohybovat se chůzí krok za krokem, popřípadě i s
přerušováním zastávkami, v dosahu alespoň 200 m, a to i po nerovném povrchu, chůzi po
schodech v rozsahu jednoho patra směrem nahoru i dolů, používat dopravní
prostředky včetně bariérových.
b) Orientace:
Za schopnost zvládat tuto základní životní
potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna poznávat a rozeznávat zrakem a
sluchem, mít přiměřené duševní kompetence, orientovat se časem, místem a
osobou, orientovat se v obvyklém prostředí a situacích a přiměřeně v nich
reagovat.
c) Komunikace:
Za schopnost zvládat tuto základní životní
potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna dorozumět se a porozumět, a to
mluvenou srozumitelnou řečí a psanou zprávou, porozumět všeobecně používaným
základním obrazovým symbolům nebo zvukovým signálům, používat běžné komunikační
prostředky.
d) Stravování:
Za schopnost zvládat tuto základní životní
potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vybrat si ke konzumaci hotový
nápoj a potraviny, nápoj nalít, stravu naporcovat, naservírovat, najíst se a
napít, dodržovat stanovený dietní režim.
e) Oblékání a obouvání:
Za schopnost zvládat tuto základní životní
potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vybrat si oblečení a obutí
přiměřené okolnostem, oblékat se a obouvat se, svlékat se a zouvat se,
manipulovat s oblečením v souvislosti s denním režimem.
f) Tělesná hygiena:
Za schopnost zvládat tuto základní životní
potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna použít hygienické zařízení, mýt
si a osušovat si jednotlivé části těla, provádět celkovou hygienu, česat se,
provádět ústní hygienu, holit se.
g) Výkon fyziologické potřeby:
Za schopnost zvládat tuto základní životní
potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna včas používat WC, vyprázdnit se,
provést očistu, používat hygienické pomůcky.
h) Péče o zdraví:
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu
se považuje stav, kdy osoba je schopna dodržovat stanovený léčebný režim,
provádět stanovená léčebná a ošetřovatelská opatření a používat k tomu potřebné
léky, pomůcky.
i) Osobní aktivity:
Za schopnost zvládat tuto základní životní
potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vstupovat do vztahů s jinými
osobami, stanovit si a dodržet denní program, vykonávat aktivity obvyklé věku a
prostředí jako např. vzdělávání, zaměstnání, volnočasové aktivity, vyřizovat
své záležitosti.
j) Péče o domácnost:
Za schopnost zvládat tuto základní životní
potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna nakládat s penězi v rámci
osobních příjmů a domácnosti, manipulovat s předměty denní potřeby, obstarat si
běžný nákup, ovládat běžné domácí spotřebiče, uvařit si teplé jídlo a nápoj,
vykonávat běžné domácí práce, obsluhovat topení a udržovat pořádek.
[1] § 8 Zákona
(2) Osoba starší 18 let věku
se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve
a)
stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního
stavu není schopna zvládat tři nebo
čtyři základní životní potřeby,
b)
stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého
zdravotního stavu není schopna zvládat
pět nebo šest základních životních potřeb,
c)
stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého
zdravotního stavu není schopna zvládat
sedm nebo osm základních životních potřeb,
d)
stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého
zdravotního stavu není schopna zvládat
devět nebo deset základních životních potřeb,
a vyžaduje každodenní pomoc, dohled
nebo péči jiné fyzické osoby.
[2] § 23 Zákona
(1) Řízení o přiznání příspěvku se zahajuje na základě písemné žádosti
podané na tiskopisu předepsaném ministerstvem; pokud není osoba schopna jednat samostatně a nemá zástupce, zahajuje
se řízení o příspěvku z úřední moci.
(5) Krajská pobočka Úřadu práce
ustanoví pro řízení o příspěvku opatrovníka též osobě, která není schopna
vzhledem ke svému zdravotnímu stavu jednat samostatně a nemá zástupce; o
ustanovení opatrovníka rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce na základě
lékařského posudku ošetřujícího lékaře.
[i] Vyhláška č. 55/2011
Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků
§ 64 Sestra pro
péči v psychiatrii
Sestra pro péči v psychiatrii vykonává činnosti podle §
54 při poskytování ošetřovatelské péče o pacienta, který má patologické změny
psychického stavu. Dále může
a) bez odborného dohledu a bez indikace lékaře
1. provádět poradenskou činnost v oblasti prevence poruch
duševního zdraví a v oblasti resocializace,
2. koordinovat spolupráci mezi ústavními zdravotnickými
zařízeními a terénními službami, aktivně pracovat s osobami určenými pacientem,
společně vytvářet podmínky pro návrat pacienta do vlastního sociálního
prostředí,
3. sledovat chování pacienta z hlediska včasného
zachycení nastupující krize,
4. napomáhat adaptaci pacienta na změněné životní
podmínky a podporovat zachování fyzických, kognitivních a psychických funkcí
prostřednictvím cílených aktivit,
5. provádět psychoterapeutickou podporu,
6. v rozsahu své specializované způsobilosti vykonávat
činnosti při začleňování pacienta s poruchou duševního zdraví do vlastního
sociálního prostředí;
b) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře
1. provádět návštěvní službu a poskytovat ošetřovatelskou
péči ve vlastním sociálním prostředí pacienta,
2. poskytovat ošetřovatelskou péči pacientovi, který má
patologické změny psychického stavu, vyžadující stálý dozor nebo použití
omezujících prostředků z důvodu ohrožení života nebo zdraví pacienta nebo jeho
okolí,
3. sledovat dodržování léčebného režimu pacienta,
hodnotit známky zhoršování onemocnění, vyhodnocovat, zda pacient není
nebezpečný sobě nebo svému okolí, a
4. informovat lékaře, případně zajistit nezbytná opatření
pro bezpečnost pacienta a jeho okolí;
c) pod odborným dohledem lékaře se specializovanou
způsobilostí v oboru psychiatrie nebo klinického psychologa
1. v rozsahu své specializované způsobilosti vykonávat
činnosti při krizové intervenci,
2. v rozsahu své specializované způsobilosti vykonávat
činnosti při zajišťování psychologické pomoci rodině,
3. používat pomocné psychoterapeutické techniky včetně
individuálních psychoterapeutických rozhovorů,
4. zajišťovat psychoterapeutický režim oddělení.
[ii] Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich
poskytování
§ 47
(2) Pokud není pacient vzhledem ke svému zdravotnímu stavu schopen obejít
se bez pomoci další osoby, může být propuštěn z jednodenní nebo lůžkové péče až
po předchozím včasném vyrozumění osoby, která tuto péči zajistí. Má-li být
propuštěn pacient, u něhož není zajištěna další péče, poskytovatel o tom včas
informuje obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle adresy místa
trvalého pobytu pacienta, a má-li pacient trvalý pobyt na území hlavního města
Prahy, informuje Magistrát hlavního města Prahy; obdobně postupuje u
nezletilých pacientů se závažnou sociální problematikou v rodině.
Pozn.: Na citovaný
odst. (6) navazuje § 92 písm. c) Zákona:
c) c) na základě
oznámení poskytovatele zdravotních služeb25) zjišťuje, zda je nezbytné
poskytnout osobě umístěné ve zdravotnickém zařízení služby sociální péče a
zprostředkovává možnost jejich poskytnutí; v
případě, že nelze služby sociální péče osobě poskytnout, sděluje neprodleně
tuto skutečnost poskytovateli zdravotních služeb, v jehož zdravotnickém
zařízení je osoba umístěna,
[iii] § 25 zák. č.108/2006 Sb. o sociálních službách
(1) Krajská pobočka Úřadu práce provádí pro účely posuzování stupně
závislosti podle odstavce 3 sociální šetření, při kterém se zjišťuje schopnost
samostatného života osoby v přirozeném sociálním prostředí. Sociální šetření
provádí sociální pracovník. O provedeném sociálním šetření vyhotovuje sociální
pracovník písemný záznam, který na požádání předkládá posuzované osobě.
(2) Krajská pobočka Úřadu práce zašle příslušné okresní správě sociálního
zabezpečení8) žádost o posouzení stupně závislosti osoby; součástí této žádosti
je písemný záznam o sociálním šetření a kopie žádosti osoby o příspěvek.
(3) Při posuzování stupně závislosti osoby vychází okresní správa
sociálního zabezpečení ze zdravotního stavu osoby doloženého nálezem
ošetřujícího lékaře, z výsledku sociálního šetření a zjištění potřeb osoby,
popřípadě z výsledků funkčních vyšetření a z výsledku vlastního vyšetření
posuzujícího lékaře.
(4) Okresní správa sociálního zabezpečení zašle příslušné krajské pobočce
Úřadu práce stejnopis posudku vydaného podle zvláštního právního předpisu51) s
uvedením základních životních potřeb, které osoba není schopna zvládat, a dále
s uvedením, zda jde o osobu s úplnou nebo praktickou hluchotou nebo
hluchoslepou, jestliže tato osoba nezvládá základní životní potřeby v oblasti
orientace. Toto posouzení je součástí rozhodnutí o přiznání či zamítnutí
příspěvku, které obdrží žadatel.
(5) Krajská pobočka Úřadu práce provádí sociální šetření také, pokud o to
okresní správa sociálního zabezpečení požádá v případech, kdy provádí kontrolu
původního posouzení zdravotního stavu osoby.
[iv] § 11 Zákona
(2) Výše příspěvku pro osoby starší 18 let činí
za kalendářní měsíc
a) 800 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost), pozn.:
nezvládá 3 nebo 4 základní životní potřeby
b) 4 000 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká
závislost), nezvládá 5 nebo 6 základních životních potřeb
c) 8 000 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost), nezvládá
7 nebo 8 " " "
d) 12 000 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost). nezvládá 9 nebo
10 " " "
