Ústavnímu soudu České republiky
Joštova 625/8
660 83 Brno 2
ke sp. zn. II.
ÚS 1091/16
Stěžovatel:
Dušan Dvořák, MMCA, nar. 12. 1. 1962
bytem Tylova 963/2, 779 00 Olomouc
Zastoupený:
Mgr. Matějem Skalickým,
advokátem, ev. č. ČAK: 15089
se sídlem Počernická 988/8,
100 00 Praha 10
ID dat. schr. tn4wz6e
Účastník:
Okresní soud v Olomouci
tř. Svobody 16, 771 38 Olomouc
Vedlejší účastník:
Vojenská nemocnice Olomouc
IČO:
60800691, sídlem Sušilovo nám. 5, Olomouc – Klášterní Hradisko
zastoupená JUDr. Lubomírem
Minaříkem, advokátem se sídlem Vídeňská 635/8, 779 00 Olomouc
věc: replika
stěžovatele k vyjádřením účastníků řízení sp.
zn. II. ÚS 1091/16
do datové schránky soudu
I.
Dne 9. 5. 2016 jsem, jako právní
zástupce stěžovatele, ve věci řízení o ústavní stížnosti proti rozsudku
Okresního soudu v Olomouci ze dne 16. února 2016 č. j. 11 C 54/2015-107,
spojené s návrhem na zrušení § 17 odst. 1 a 2 zákona č. 379/2005 Sb., o
opatřeních k ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a
jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších
předpisů, obdržel vyjádření účastníků řízení, na která stěžovatel ve stanovené
lhůtě tímto reaguje.
Okresní soud v Olomouci se ve svém vyjádření omezil toliko na tvrzení,
že napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu s právními předpisy. Jak
jsem již uvedl v samotné ústavní stížnosti, porušení mého práva na
spravedlivý proces spočívá zejména ve skutečnosti, že Okresní soud
v Olomouci v řízení připustil pouze tvrzení a důkazy předložené žalobcem
(Vojenskou nemocnicí Olomouc), kterému následně přiznal nárok, aniž by se
jakkoli vypořádal s důkazy, které prokazují, že přiznaný nárok nemohl
platně vzniknout z důvodu nezákonnosti postupu Vojenské nemocnice Olomouc.
Vedlejší účastník, Vojenská nemocnice Olomouc, se ve svém vyjádření
nikterak nevypořádává s tvrzeným porušením zákona, spočívajícím zejména v omezení
osobní svobody a v použití omezovacích prostředků bez přítomnosti lékaře,
jakož i extenzivním omezením osobní
svobody. Vojenská nemocnice Olomouc sama potvrzuje, že v rozporu se
zákonem aplikovala omezení zcela zjevně nad rámec doby nezbytně nutné k odeznění
akutní intoxikace.
Vojenská nemocnice Olomouc ve
svém vyjádření taktéž zcela opomíjí fakt, že jednostranně a bez právního důvodu
navyšuje úhradu za pobyt v protialkoholní záchytné stanici. Dle svého vyjádření
si je Vojenská nemocnice Olomouc dobře vědoma skutečnosti, že dle ust. § 17
odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb. po ošetřené osobě může požadovat toliko náhradu
nákladů za dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici.
Tyto náklady však mohou vznikat výhradně po dobu samotné hospitalizace,
případně v souvislosti s propuštěním ošetřované osoby. Vojenská
nemocnice Olomouc se bohužel nevyjadřuje ke své praxi zvyšování fakturační ceny
za pobyt na PZS, kterou považuji za nezákonnou a diskriminační. V této
souvislosti si dovoluji citovat pravidla pro fakturaci za pobyt v proti
alkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici uvedená na internetových
stránkách Vojenské nemocnice Olomouc:
|
|
cena (Kč)
|
poznámka
|
|
|
1
|
Fakturační cena za pobyt v proti
alkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici
|
2500
|
Splatnost faktury je 8 dní ode dne
převzetí, tj. při odchodu
|
|
2
|
Cena při platbě v hotovosti na místě
|
1600
|
|
Domnívám se, že Okresní soud v Olomouci i Vojenská nemocnice Olomouc ve
svých podáních ponechali bez vyjádření všechna podstatná tvrzení, která jsem ve
své ústavní stížnosti uvedl. Na podané ústavní stížnosti proti rozsudku
Okresního soudu v Olomouci ze dne 16. února 2016 č. j. 11 C 54/2015-107,
spojené s návrhem na zrušení § 17 odst. 1 a 2 zákona č. 379/2005 Sb., o
opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a
jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších
předpisů, tedy nadále trvám.
Dušan Dvořák, MMCA
i.s. Matěj Skalický, advokát
